Klubové informace
Zadejte heslo:
|
| Na blanenském turnaji v poslední lednový den |
2.únor 2004
Komentáře
jsme zápolili nejen s našimi soupeři
Ale také se zraněními a mladší polovina mužstva také s následky pátečního maturitního plesu.
Chyběl nám na minulém turnaji zraněný druhý centr, takže jsme jeli s devíti hráči do pole.
Los nás svedl po necelém roce proti našemu loňskému soupeři Tišnovu. Zápas začal oboustranně
opatrnou hrou, Tišnov navíc přidal nekompromisní hru do těla, za což si vysloužil dvojí
vyloučení. Přesilovky jsme sice nedokázali využít, ale po návratu soupeře z trestné lavice a
následném soupeřově střídání jsme využili odkryté obrany, když soupeřem vyhozený míček se z
našeho obranného pásma na jeden dotek ocitl před soupeřovou brankou u Volkmena, který nezaváhal.
Soupeř se pokoušel o vyrovnání ne pro něho typickou kombinační hrou, ale spíše potáhnutím míčku
po křídle s následnou nahrávkou před branku. Což ovšem také díky Mlhovi v brance své ovoce
nepřineslo.
Obrany měly navrch i ve druhé třetině i když jsme viděli několik vyložených šancí na obou
stranách, ať už to byly dvě tyčky naší branky nebo skvělé sólo Pavla Kaluse přes celé hřiště,
které zázračně zachránil gólman či brejk Černocha, který jej ovšem díky neutuchající pozornosti
soupeře odnesl pohmožděním žeber a musel odstoupit anebo nekolikaminutový zámek našeho prvního
útoku v závěru třetiny. Poté co se soupeř vymanil z tlaku, přišel obranný faul Volkmena a tak
zbytek třetiny jsme dohrávali ve čtyřech. Přesilovku soupeře však skvěle eliminoval Zbyňa, který
dokázal třikrát po sobě vybojovat vhazování a nenechal soupeře vůbec zahájit hru.
V dohrávané přesilovce v poslední třetině však dokázal soupeř vyrovnat, kdy nahození spoza
branky skončilo nakonec v naší síti. V páté minutě se Tišnov dostal do vedení, když dokázal v
protiútoku využít přečíslení 3 na 2. Hra dostala spád, hlavní dění se nicméně odehrávalo
především ve středu hřiště, kde také v polovině třetiny získal při forčekingu míček Volkmen a
zařídil vyrovnání. Poté začalo být na hřišti rušno, nejdříve jsme šli do čtyř za nedovolenou
vzdálenost a soupeř zvýšil svou snahu rozhodnout utkání, což ale trochu přehnal těsně po
skončení přesilovky, kdy si nefér hru již nenechal líbit Meďa a tak si šli oba oddechnout na pět
minut, které i se zbytkem zápasu již nic podstatného nepřinesly a tak zápas skončil spravedlivou
dělbou bodů.
Ve druhém zápase jsme se utkali s omlazeným domácím celkem, který v předchozích zápasech ukázal
svou útočnou sílu. Pohyblivý a kombinačně zdatný soupeř se ovšem dlouho nemohl prosadit a tak za
Mlhovými zády nakonec skončila "střela", která po skrumáži před naší brankou si z třímetrové
výšky našla cestu do sítě. Poté jsme zvládli dvě vyloučení a strany měnili za nejtěsnějšího
vedení domácích. Do druhé třetiny jsme nastupovali v podstatě jen se dvěma obránci, neboť jeden
ze soubojů měl za následek Meďův vykloubený palec.
Druhou třetinu jsme začali náporem a několikrát nechali vyniknout "mágovi" v brance domácích.
Pak se ale začala na našich "tanečnících" projevovat únava a tak naše útočné snažení eliminoval
pohyblivý soupeř daleko od své branky. Až na jednu výjimku - Volkmena, kterého v polovině zápasu
zastavil před brankou jen za cenu faulu. Následovalo trestné střílení - Volkmen si položil
gólmana, ale pak zaváhal se střelou a neproměnil. V následné přesilovce jsme sice nepůjčili
soupeři míček, ovšem většinu času jsme odehráli za brankou a odtud moc gólů nepadá.
Po skončení přesilovky se úsloví "nedáš - dostaneš" naplnilo měrou vrchovatou. Během šesti
minut, kdy soupeři vyšlo vše na co sáhl, jsme z pěti střel dostali čtyři branky.
V úvodu poslední části si Mlha nepohlídal bližší tyčku a tak bylo rozhodnuto. Dostali jsme další
dvě branky a to již byl opravdu debakl. V půli třetiny si vyhodil kotník Sušenka a tak utkání
jsme dohrávali v šesti. Soupeř se evidentně snažil o "desítku". Té se dočkal, ale jinak než
očekával. Nejprve v osmé minutě probudil do té doby nezaměstnaného domácího gólmana střelou od
mantinelu Broněk a v poslední minutě dotlačil po skrumáži do sítě míček Volkmen, čímž alespoň
kosmeticky upravil nepříliš lichotivé skóre.
|
|
